Pro některé druhy ptáků je lidská pomoc v zimních měsících nenahraditelná. Ornitologové se sice nemohou shodnout, jestli je to pro ptáky opravdu to nejlepší, ale ti opeřenci by s nimi asi nesouhlasili.§ Ona to není žádná legrace, když kolem je jen bílá studená hmota a jídlo nikde. Kde se vlastně vzala krmítka, která už jsou u nás běžnou záležitostí? Až z Velké Británie, kde začali místní přikrmovat už před dvěma sty lety. Jednou z podmínek přikrmování je výdrž. Pokud v listopadu začnete, měli byste vydržet až do konce března. Nejčastějším hostem našich krmítek bývá zpravidla sýkorka. Ačkoliv vypadá tak trochu kulatě a tudíž najedeně, není to pravda. Ona se tím svým naježením chrání před zimou. Pokud je mráz, který trvá šestnáct hodin, ztratí sýkorka až patnáct procent své váhy. Jen pro srovnání – umíte si představit, že za jednu noc zhubnete o deset kilogramů? Ptáci nejsou prasátkaJestliže se tedy rozhodnete ptákům v zimě přilepšit, rozhodně jim nedávejte zbytky z kuchyně. To by to s nimi nemuselo dobře dopadnout. Nejlepším příkrmem jsou– semena slunečnic– proso– konopí– mák– lněné semínko– semínka bodláků– řepka.Na přikrmování ptáků se můžeme začít připravovat už od pozdního jara. Průběžně se dají sbírat a sušit plody různých dřevin a bylin.– jeřabina– plody bezu černého– hloh– rakytník– břečťan.Do této potravy se může ptákům přihodit i hrst ovesných vloček. Pokud se dostanete ke krmítku denně, je dobré přilepšit ptákům i strouhanou mrkví. Jestliže jste víkendový chalupář, raději zůstaňte u slunečnice. Zbylou mrkev je potřeba odklidit. Průkopníkem a přeborníkem v krmení ptáků je dozajista přírodovědec Miroslav Saniga, který pracuje v Ústavu ekologie lesa Slovenské akademie věd. Na své zahradě vybudoval stovky ptačích budek, ve kterých za jeden rok zkrmí šest metráků slunečnicových semen.
